První dostupné písemné zmínky o vzniku Rybářského spolku pro Těchonín a okolí se datují ke dni 2. dubna roku 1947. Samotnému utvoření spolku předcházela schůze svolaná místním národním výborem v Těchoníně, který touto svolal dne 1. dubna roku 1947 občany Těchonína a Celného, kteří projevili zájem o sportovní rybářství. Schůze proběhla od 20. hodin v hostinci u Kosků v Těchoníně. Na této schůzi byli zvoleni členové výboru: Předsedou spolku se stal pan Špinler A., řídící učitel, Těchonín čp. 4, místopředsedou byl pan Bárnet A., úředník a předseda MNV v Těchoníně, jednatelem se stal Ulrych A., obchodník v Těchoníně čp. 6, pokladníkem pan Simon V., rolník Těchonín, hospodáři pan Černohous V. správce pstruhové líhně v Jamném n. Orl., pan Sotl J. mechanik v.v. v Celném, revisoři účtů pan Lorenc O., lesní hajný, Těchonín 109, Vanžura J., řídící učitel v Celném, zapisovatel pan Lorenc K. úředník Těchonín 112, kteří spolu s dalšími členy vytvořili členskou základnu čítající 19 členů.
Text: Rybáři s kobylou a udicemi v roce 1927 u Tiché Orlice (zleva: Jan Šolc, Antonín Šolc, Viktor
Rumpík, Petr Maleček).
Následně byl ke dni 2. dubna 1947 datován dopis adresovaný Státní správě lesů v Lanškrouně ve věci žádosti o pronájem rybolovu na Tiché Orlicí na katastru obcí Těchonín a Celné, kdy bylo žádáno o úsek toku od jezu nad továrnou v Sobkovicích, až po jez v Celném na katastrálních hranicích Mladkova se všemi přítoky a strouhami. Obsahem žádosti bylo požádáno, aby výše nájemného byla stanovena s ohledem na ubohé zarybnění zdejších vod v poválečné době a na potřebu velkých investic k jeho povznesení. Další písemnost byla téhož dne zaslána Poříčnímu rybářskému svazu v Žamberku ve věci žádosti o přijetí spolku za člena poříčního svazu v Žamberku. Obsahem této písemnosti byl výnos z výše popsané schůze, na které byl ustaven Rybářský spolek pro Těchonín a okolí. Spolu s těmito dopisy byl zaslán i jeden dopis panu porybnému, od kterého byly vyptány další pokyny pro budoucí činnost spolku, informace k hájení a lovebního řádu a spolupráce s pstruhovou líhní. Následnými administrativními kroky bylo řádné vyplnění přihlášky člena poříčního svazu v Žamberku spolu s náčrtkem vodního toku a parcelních čísel.
V následné době konkrétně dne 23. dubna roku 1947 Rybářský spolek pro Těchonín a okolí obdržel zamítavé stanovisko signované přednostou správy Poříčního rybářského svazu v Žamberku, kdy zde bylo uvedeno, že pronájem rybolovu není toho času možný. Naši předchůdci se však nechtěli nechat dát a své úsilí o přidělení vodního toku – a v té době tzv. pronájmu rybolovu na shora popsaném povodí opětovali a odůvodnili jej s vyšší razancí. Neboť bylo zjištěno, že v době, kdy vydala Správa státních lesů v Lanškrouně zamítavé stanovisko k pronájmu rybolovu Rybářskému spolku pro Těchonín a okolí, vydala též souhlasné stanovisko jednotlivci, a to panu Čamrovi z Jablonného nad Orlicí, který již v od prvního května roku 47. svolil s lovem na svěřeném revíru a navíc vydal mnoho dalších povolenek k lovu i dalším osobám. S odkazem na souhlas s výslovným přáním pana ministra zemědělství J. Ďuriše, který tlumočil na schůzi Poříčního svazu v Žamberku sám pan předseda Zemského rybářského svazu pan Preininger, a podle něhož mají správy státních lesů, obdobně jako správy státních hospodářství polních, jež vše již provedly, rozvázati smlouvy o pronájmu rybolovu s jednotlivci a pronajmouti rybolov Rybářským spolkům v místě, které poříční svazy doporučí, požádal tedy zástupce Rybářského spolku pro Těchonín a okolí pan A. Špinler, aby smlouva se jmenovaným panem Čamrem rozvázána byla a povodí následně Rybářskému spolku pronajato bylo. Na tuto posledně zmíněnou snahu o pronájem rybolovu jsme bohužel nedohledali žádnou další odpověď. Nicméně s děje věcí následných jsme vyvodili, že tato snaha byla neúspěšná. A to i s ohledem na to, že z obsahu písemnosti týkající se úpravy rybářských práv, tentokráte adresované Rybářskému spolku v Jablonném nad Orlicí vyplývá, že došlo mezi Rybářským spolkem pro Těchonín a okolí a Rybářským spolkem Jablonné nad Orlicí k jakési domluvě o sloučení uvedených spolků, tedy Rybářský spolek se měl svými členy stát součástí Rybářského spolku Jablonné nad Orlicí. Navíc dle z této písemnosti vyplývá i to, že úsek Tiché Orlice spolu s přítoky a strouhami připadl právě Rybářskému spolku Jablonné nad Orlicí. V této chvíli se asi můžeme domnívat nebo si představovat jaké to pro snaživé zakládající členy Rybářského spolku pro Těchonín a okolí mohlo být. Nicméně dá se pochopit i jejich touha o snahu všech spojených činností v přírodě a kolem toku Tiché Orlice a jejich, v té době, patrně jediná možnost, tedy vstoupit do Rybářského spolku Jablonné nad Orlicí. Dále došlo dne 19. listopadu roku 1947 výnosem členské schůze Rybářského spolku pro Těchonín a okolí k odsouhlasení dobrovolného rozejití a zapojení se do Rybářského spolku v Jablonném nad Orlicí. Tato informace byla následně v Úředním listě Československé republiky za poplatek 245 tehdejších korun otištěna. Dle dohledaného ústřižku došlo k podání úhrady dne 24.1.1948 na poště v Mladkově. Z toho se lze domnívat, že tento krok byl tím posledním, co tehdejší rybáři pro vznik rybářského spolku v Těchoníně mohli udělat a také udělali.
Od té doby čas plynul, až přišel rok 1997. V tomto roce se opět projevili snahy o zřízení, tentokráte Místní organizace Českého rybářského svazu v Těchoníně. Dne 18.10.1997 předseda přípravného výboru (MO ČRS Těchonín) pan Jiří Junek zahájil spolu se zakládajícími členy nezbytné kroky pro vznik současné rybářské organizace v Těchoníně a následnými kroky a za podpory Územního svazu ČRS a doporučením Ministerstva zemědělství ČR byl do naší péče převzat současný revír č. 453 104 na toku Tiché Orlice, a to od jezu vodní elektrárny v Sobkovicích až po jez elektrárny v Celném.
Všichni návštěvníci, ať už mistři Cechu Petrova, nebo jen turisté, či občané naší obce, kteří se kolem vodního toku Tiché Orlice, jež je v naší péči, projdou, nebo v jeho vodách loví kropenaté pstruhy, musí bez přetvářky uznat, že od roku 1997 do současné doby bylo provedeno mnoho práce a úsilí vedoucí k zušlechtění této části přírody. Nemyslíme tím jen vodní plochu, ale i její okolí.
Taktéž naše malá voda – Rybárna, kterou obhospodařujeme, tvoří již nedílný a zvelebený kout Těchonína. Ten slouží k získávání zkušeností dětí docházejících do rybářského kroužku naší organizace a také ke chvílím odpočinku a relaxování všech rybářů, kteří právě zde nacházejí prostor pro klidné chvíle prožité ve stínu vzrostlých stromů, šumějící vody přítoků u rybářských prutů v očekávání úlovků baculatých zlatavých kaprů.